Přiznám se k něčemu co moc nahlas neříkám...

Tady v komunitě inspiruju lidi jak dělat věci jinak. Jak mít firmu která funguje. Jak mít víc prostoru na život.

A přitom se mi málem rozbil ten vlastní.

Práce mě pohltila úplně. Večery u laptopu, víkendy "jenom zkontroluju jednu věc", dovolená kde jsem byl tělem ale hlavou pořád ve firmě. Říkal jsem si že je to dočasné. Že až tohle vyřeším, bude líp.

Nevyřešilo se to samo.

Říkám to nahlas proto, že vím že nejsem sám. Jen o tom moc nemluvíme. Přijde mi že každý předstírá že to zvládá - a přitom si doma říká přesně to samé.

Pro někoho je to čas - chybí na věcech které by nechtěl prošvihnout. Pro někoho jsou to peníze - makají ale výsledek neodpovídá tomu co do toho dávají. Pro někoho je to prostě pocit že firma žere všechno a smysl se někde cestou ztratil.

Jak to máte vy? 🙏

13 comments

Přiznám se k něčemu co moc nahlas neříkám...